Praktický přehled
Jak mluvit o pauze
Několik pozorování, kterými se v kurzu zabýváme, když jde o formulaci přestávky v kariéře. Není to návod na jedinou správnou větu, ale ukázka toho, kde se rozdíl v tónu obvykle projeví.
Rozdíl v tónu
Omluvná vs. věcná formulace
"Byla jsem tři roky doma s dětmi, takže bohužel nemám úplně aktuální přehled a možná budu chvíli dohánět..."
"Poslední tři roky jsem byla na rodičovské dovolené. Během té doby jsem se věnovala i [konkrétní aktivita] a teď se soustředím na návrat do oboru."
Rozdíl není v délce věty, ale v tom, kde leží důraz. Věcná formulace pojmenuje fakt a rovnou pokračuje dál, bez zdůvodňování.
Kde se to nejvíc projeví
Čtyři typické situace
Přímá otázka u pohovoru na to, co jste dělali během pauzy.
Představení sebe sama na networkingové akci nebo pracovním setkání.
Popis časové mezery v životopise nebo na profesním profilu.
Rozhovor s bývalým nadřízeným o návratu na stejnou pozici.
Vysvětlení požadavku na kratší úvazek nebo flexibilní začátek.
Časté otázky k formulaci
Co se v kurzu řeší nejčastěji
Musím zmiňovat rodičovskou dovolenou hned na začátku rozhovoru?
Ne nutně. V kurzu se probírá, kdy má smysl téma otevřít sami a kdy stačí reagovat, až se na to zeptají.
Jak dlouhá by formulace měla být?
Obvykle stačí jedna až dvě věty. Delší vysvětlování často působí jako obhajoba, i když to tak není myšleno.
Co když se cítím nejistě i přes připravenou formulaci?
To je běžné. Proto je součástí kurzu i nácvik nahlas, ne jen práce s textem na papíře.
Platí stejná formulace pro pohovor i pro kolegy?
Ne vždy. V kurzu se věnujeme i tomu, jak se tón mění podle publika a kontextu.